POJMY OD "M"

dostih dvou koní o sázku

uzavřený krytý prostor určený k výcviku koní nebo k předvádění určitých cviků či kvadril. V některých zemích se uvedený termín užívá k označení kryté jízdárny. V cirkuse se manéží nazývá ohraničený prostor (určený technickými parametry) k předvádění drezúry zvířat, včetně koní.

součást postroje nedovolující koni zvedat příliš vysoko hlavu. Dvoudílný řemen připevněný k podbřišníku jedním koncem a pomocí kroužků jsou skrz něj na druhé straně provlečeny otěže.

teplý nápoj (z mačkaného ovsa, pšeničných otrub, lněného semene a kuchyňské soli rozmíchaných v horké vodě), prospívající kondici koní

vedoucí honební jízdy, jede před polem účastníků

mezinárodní výraz pro shromáždění jezdců před honební jízdou

kříženec oslice a hřebce koně

opakovaná levada kupředu tak, že při ukončení první levady po krátkém doteku země předníma nohama následuje nové podsazení zádi (a to kupředu), z něhož kůň přejde ihned do levady

součást zootechnické charakteristiky exteriéru. Měří se výškové, hloubkové a šířkové tělesné tvary. K měření se užívají měrné hole, páskové míry, Wilkensovo kružidlo. Úhly se měří nejčastěji hipogoniometrem. Hlavní míry koně jsou výška v kohoutku a obvod hrudi. Důležitý je také obvod holení, ukazující kvalitu kostí končetin

obvod holeně je jednou ze tří základních měr, které charakterizují tělesnou stavbu koně. Měří se v jejím nejužším místě, tj. v jedné třetině pod karpálním kloubem, u hříbat v polovině holeně. Umožňuje posoudit poměr hmotnosti koně a síly jeho kostry. Jde o významný údaj, a proto je ve všech šlechtitelských programech zdůrazněna nutnost udržet v populaci odpovídající sílu kostry

opakovaný vnitřní zánět oka

soutěž pro všestrannou způsobilost jezdeckých koní. Absolvuje se ve třech dnech a skládá se z drezúry, klusového úseku, steeplechase, dalšího klusového úseku, terénu, volného cvalu a parkuru

měkký chod, ve kterém se současně posunují stejnostranné končetiny. Jízda na mimochodnících je velmi příjemná a ani na dlouhé trati neunavuje. Mimochodníci byli již ve středověku zvlášť evidováni. Populární jsou zejména v Jižní Americe. Některá tamější plemena mají však ještě jiné formy zvláštních chodů a počítají se ke koním čtyř- a pětichodovým. Mimochod je přirozeným pohybem mnoha druhů zvířat, zejména v klusu - medvěda, žirafy aj. U koní je výjimkou, lze ho však nacvičit. U některých plemen se dědičně zafixoval

kůň s nesprávným nohosledem v kroku nebo klusu. Vykračuje současně stejnostrannou přední i zadní nohou (mimochod)

arabský výraz pro úhel napojení hlavy a krku arabského koně. Napojení je velmi pozvolné, obloukovité a dovoluje pohyb hlavy ve všech směrech

dostihový kůň s nejlepšími výkony na středních vzdálenostech, kolem 1600m

1609.3m

prudké nakažlivé onemocnění virového původu s rychlým hynutím

nápadně světle zbarvená huba koně. Typický znak divokého koně Převalského a exmoorského ponyho

hmotnost všeho, co nese kůň, s výjimkou jezdce. Různě těžké sedlo a dečka s olovem. Mrtvá váha je pro koně nevýhodou, je připoutána na hřbetě a nemůže měnit těžiště

součastné vítězství dvou nebo více koní. Totéž mrtvé umístění - součastný doběh na některém z míst

kříženec klisny s hřebcem osla

zdivočelý kůň, žijící volně ve stádech v Severní Americe